Projekt Smetanománie, provedení klavírního díla Bedřicha Smetany ve dvou dnech a jednom večeru od 5. do 7. dubna, přivedl do Plzně a komorního koncertního sálu ve zdejším Domě hudby v sobotním programu celkem třiadvacet klavíristů rozličných věkových generací. Vystoupili v pěti koncertních blocích, první začal v 11:00 hodin dopoledne, další ve 14:00, 15:30 a 17:15, večerní koncert v 19:30.

Dopolední blok zhruba hodinového dramaturgicky vhodně sestaveného programu Smetanománie patřil jedenácti posluchačům Konzervatoře Plzeň v rozmezí prvního až pátého ročníku. Atmosféru vytvořil hned prvním číslem Filip Bauer díky muzikálně provedeným Lístkům do památníku, op. 2, č. 1–3, zdařile na něj navázal Matěj Nushart následujícími Lístky do památníku, op. 2, č. 4–6. Dále se už program nesl v tanečním rytmu přesvědčivě podaných oblíbených polek a valčíků. Valérie Puryk přednesla první verzi Bettiny polky a Polku Es dur, Sabina Leichtová zajímavé srovnání provedením druhé verze Bettiny polky. Následovaly Polka g moll a Polka f moll v podání Daniely Holecové, Venkovanka a Polka E dur v podání Lucie Majerové a Polka A dur v provedení Jonáše Halamy. Valčíky c moll, As dur a Es dur přednesla Klára Kaiserová, c moll a As dur Tereza Čurdová. A závěr patřil polkám vztahujícím se k Plzni – Ze studentského života (1842, revize 1858) a Louisina polka (1840) v provedení Marie Puryk, Jiřinková polka (1840) se Vzpomínkou na Plzeň (1843) přednesené Violettou Baran blok uzavíraly. Plzeňská konzervatoř je pořadatelkou Mezinárodní smetanovské klavírní soutěže, jejíž 35. ročník se koná v západočeské metropoli v příštím roce, a budeme zvědavi, zda se někteří z těchto studujících objeví mezi soutěžícími.

 
 Příjemným překvapením sobotního programu bylo i vzhledem k volbě programu odpolední vystoupení posluchače brněnské Janáčkovy akademie múzických umění Kenta Satsumy, absolventa konzervatoře v Kjótu v oborech klavír, housle a dirigování. V hodinovém bloku hrál vesměs skladby, které už dávno upadly v zapomnění, především skladby pochodové. A jak se díky jeho interpretaci ukázalo, jsou opomíjené zcela nezaslouženě. Jsou technicky náročné, což platí ostatně pro drtivou většinu Smetanových skladeb, ale jejich melodické bohatství, pestrost, hravost a hudební nápaditost jsou zde zastoupeny v takové míře, že každá z nich je skvostem, který by mohl být snadno trvalou součástí repertoáru každého sólového klavíristy. Program zahájil Kento Satsuma provedením Charakteristických variací na téma české lidové písně „Sil jsem proso“ (1846), které Smetana původně složil pro housle a klavír v roce 1842 (Fantaisie sur un air bohémien) s vtipnou stavbou a s finálním fugátovým allegrem. O rok později se k nim vrátil a zpracoval je i pro sólový klavír. Už zde zaujal Satsuma nejen vysokou technickou úrovní, ale také muzikálním provedením skladby s čitelnou melodickou linkou. Hudební vtip a šarm podtrhl v krátkých kusech Skladba C dur a Skladba C dur II, výtečně provedl rovněž Skladbu c moll. Kouzelné byly v jeho podání Čtverylky F dur a B dur (1843) s jejich kompoziční vypracovaností, lehkostí a humornou hravostí. Mimořádnými klavírními díly se ukázaly být i Smetanovy pochody – Pochod c moll, Venkovský pochod B dur (1845), Pochod F dur (1846), Pochod válečníků D dur (1845), Smuteční pochod f moll (1846), Pochod pražské studentské legie (1848) a Pochod národní gardy (1848), které celý blok uzavřely. Žádná pochodová cvičení, ale z hlediska hudební invence a harmonie výtečné a poutavé skladby, v nichž, podobně jako v mnoha dalších, využíval Smetana kontrapunktické postupy. Melodické bohatství Smetanovo je neuvěřitelné a Kento Satsuma ho dokázal v notách přečíst, uchopit a předat jasně a srozumitelně posluchačům. Respektoval bezvýhradně formu skladeb a notový zápis, nedomýšlel, nerozvíjel, neměnil – Smetanovy skladby hrál přesně, s pečlivě vyváženou dynamikou, tempem a žádoucí agogikou, která byla projevem pianistova hudebního cítění. Proto také dosáhl pravdivosti v jejich interpretaci a publikum jej právem zahrnulo bouřlivým aplausem.
 

Fakultě umění Ostravské univerzity patřil následující odpolední blok, v němž se představilo šest jejích posluchačů a absolventů, kteří přednesli jak jednotlivé skladby, tak cykly. Stepan Ralyk zahájil koncertní blok Třemi charakteristickými kusy, op. 3 (1846–1856), Marie Jírová hrála Romanci B dur (1847–1848, revize 1883), Tomáš Tomčala Romanci g moll (1848) a Pensée fugitive (1845; skladba věnovaná hraběnce Thunové); Zbyněk Pilbauer Vidění na plese (Ball vision, 1858; Smetana jej napsal pod dojmy ze setkání s Fröjdou Benecke a ve skladbě ukryl jméno Fröjda v tónech f, e, d, a), dále Andante Es dur (1845–1855), Galopp di bravoura (1840) a Polku Fis dur s kadencí Franze Liszta z cyklu Tři salonní polky, op. 7 (1848–1854). S napětím očekávaná Lisztova kadence je ovšem rozsahem drobná. Klára Faltusová přednesla Nokturno Es dur (1845) a Mazurkové capriccio cis moll (1843–1844). Nejuceleněji působilo vystoupení Aleny Březovské, která provedla Bagately a impromptus, op. 6. (1844) – Nevinnost, Sklíčenost, Idyla, Touha, Radost, Pohádka, Láska, Nesvár, cyklus inspirovaný vztahem mladého skladatele ke Kateřině Kolářové. Velké uznání pak patří klavíristovi Janu Novákovi, pedagogovi plzeňské konzervatoře, který zaskočil za náhle onemocnělou posluchačku ostravské univerzity a v necelých dvou dnech nastudoval tři díla – Skladbu v sonátové formě B dur (1846), náročnou Tříhlasou fugu e moll (1846) a Vivace F dur z téhož období. Novák hrál suverénně, skladby provedl technicky přesně a muzikálně.

Do programu bylo v následujícím bloku zahrnuto i čtyřruční provedení Mé vlasti, v minulosti zazněla tato verze v Plzni již několikrát. Ač je ve Smetanově úpravě, i při sebevirtuóznějším provedení zůstává stále klavírním výtahem a není rovnocenná zvukově barvitému orchestrálnímu originálu. Navíc ji klavírní duo Eliška Novotná a Lukáš Michel hrálo sice s velkým nasazením a pianisticky zručně, ale málo plasticky a s častým nerespektováním Smetanových přednesových pokynů. Stačí uvést, že začátek Vltavy, Smetanou předepsaný Allegro non agitato, piano lusingando – tj. lichotivě, ev. hravě, byl podán velmi dravě v bouřlivém molto agitato. Tak si Smetana praménky Vltavy věru nepředstavoval. Klavírní Má vlast byla ve Smetanománii i vzhledem k charakteru celého projektu zbytečnou produkcí.

Atraktivní byl svou dramaturgií večerní koncert posluchače pražské Akademie múzických umění Matouše Zukala a zkušeného brněnského klavíristy Jana Jiraského. Matouš Zukal provedl Smetanovu Sonátu g moll (Sostenuto. Allegro – Adagio – Scherzo. Vivace – Finale. Molto vivace) z roku 1846. Smetana složil tuto svou jedinou sonátu v Prokschově škole, ale nejedná se o žádnou začátečnickou práci, leč o výtečnou, plně prokomponovanou, melodicky bohatou a zralou skladbu. Matouš Zukal je technicky výborně vybaven a je třeba ocenit, s jakou odhodlaností a poctivostí se pustil do nastudování tak náročného díla. Čitelnému vypracování melodické spleti především v prvních třech větách sonáty se bude muset ještě dále věnovat, podobně jako dynamickému odstínění, tempovému vyvážení a pedalizaci. Z jeho provedení však i tak jasně vyplynulo, jaký hudební poklad se v Sonátě g moll skrývá. Za to, že jej Matouš Zukal vyzvedl a představil po letech zapomnění publiku a svým kolegům, patří mladému umělci uznání.

Jan Jiraský má díla Bedřicha Smetany, jež provedl v druhé polovině koncertu, dobře zažitá. Hrál bravurně s využitím celé dynamické škály, jeho kultivovaný plně vyrovnaný pianistický projev dal provedeným číslům celistvost a žádoucí proporce. V jeho podání zazněly Črty, op. 4 a Črty, op. 5 (1849–1857) dedikované Kláře Schumannové a Poklad melodií pro klavír (1849–1850), který napsal Smetana v době svého pedagogického působení pro vlastní žáky. Koncert uzavřela technicky velmi náročná skica pro klavír Macbeth a čarodějnice podle W. Shakespeara. Bedřich Smetana ji složil v roce 1859 v Göteborgu. Zaujala jej scéna na počátku čtvrtého dějství, kde v temné sluji čarodějnice vaří v kotli kouzelné tekutiny a prostřednictvím zjevení seznamují Macbetha s jeho budoucností. Tato pesimistická, depresivní scéna byla blízká Smetanovu duševnímu stavu po úmrtí jeho milované ženy Kateřiny, kterou tehdy ztratil. Skladba obsahuje jak virtuózní sólistické pasáže, tak místa orchestrálního charakteru, Smetana ji možná zamýšlel jako skicu k symfonické básni. Do přesvědčivé orchestrální podoby se sólovým klavírem ji převedl o sto let později Jarmil Burghauser a ta byla uvedena hned na prvním ročníku plzeňských Smetanovských dnů (tehdy ještě pod názvem Smetanův festival) v roce 1981 (klavír Radoslav Kvapil, dirigent Ivan Pařík). Jan Jiraský Macbetha a čarodějnice přednesl brilantně, ovšem určitá rozevlátost jeho interpretace, která se projevovala i v jiných skladbách, znejasnila dialog mezi virtuózními kadencemi klavíru a plynulým hudebním proudem orchestrální povahy. Publikum si vyžádalo dva přídavky. Jan Jiraský přidal, jak podotkl “za oba účinkující,” Smetanovy skladby V Čechách a Útěchu.

Sobotní produkce potvrdily výjimečnost klavírního díla Bedřicha Smetany, jeho mimořádnou tematickou různorodost, hloubku a melodickou invenci, která byla mnohdy objevem i pro klavíristy a další přítomné hudebníky.

Smetanovské dny: Konzervatoř Plzeň, klavírní oddělení
6. dubna 2024, 11:00 hodin
Dům hudby, Plzeň

Program
Bedřich Smetana: Lístky do památníku, op. 2
Bedřich Smetana: Bettina polka (I. verze)
Bedřich Smetana: Bettina polka (II. verze)
Bedřich Smetana: Venkovanka
Bedřich Smetana: Polka G dur
Bedřich Smetana: Polka E dur
Bedřich Smetana: Polka g moll
Bedřich Smetana: Polka Es dur
Bedřich Smetana: Polka A dur
Bedřich Smetana: Polka f moll
Bedřich Smetana: Valčíky
Bedřich Smetana: Louisina polka
Bedřich Smetana: Jiřinková polka
Bedřich Smetana: Ze studentského života
Bedřich Smetana: Vzpomínka na Plzeň

Účinkující
Filip Bauer – klavír
Matěj Nushart – klavír
Valérie Puryk – klavír
Sabina Leichtová – klavír
Daniela Holecová – klavír
Lucie Majerová – klavír
Jonáš Halama – klavír
Klára Kaiserová – klavír
Tereza Čurdová – klavír
Marie Puryk – klavír
Violetta Baran – klavír

Smetanovské dny: Janáčkova akademie múzických umění, Kento Satsuma
6. dubna 2024, 14:00 hodin
Dům hudby, Plzeň

Program
Bedřich Smetana: Charakteristické variace na téma
Bedřich Smetana: české lidové písně „Sil jsem proso“
Bedřich Smetana: Skladba C dur
Bedřich Smetana: Skladba C dur II.
Bedřich Smetana: Skladba c moll
Bedřich Smetana: Čtverylka F dur
Bedřich Smetana: Čtverylka B dur
Bedřich Smetana: Pochod c moll
Bedřich Smetana: Venkovský pochod B dur
Bedřich Smetana: Pochod F dur
Bedřich Smetana: Pochod válečníků D dur
Bedřich Smetana: Smuteční pochod f moll
Bedřich Smetana: Pochod pražské studentské legie
Bedřich Smetana: Pochod národní gardy

Účinkující
Kento Satsuma – klavír

Smetanovské dny: Ostravská univerzita umění
6. dubna 2024, 15:30 hodin
Dům hudby, Plzeň

Program
Bedřich Smetana: Tři charakteristické kusy, op. 3
Bedřich Smetana: Romance B dur
Bedřich Smetana: Romance g moll
Bedřich Smetana: Pensée fugitive
Bedřich Smetana: Rondo d moll
Bedřich Smetana: Vidění na plese (Plesová scéna ve formě polky)
Bedřich Smetana: Andante Es dur
Bedřich Smetana: Galopp di bravoura
Bedřich Smetana: Tři salonní polky, op. 7 /polka Fis dur s Lisztovou kadencí
Bedřich Smetana: Nokturno Es dur
Bedřich Smetana: Mazurkové capriccio cis moll
Bedřich Smetana: Skladba v sonátové formě B dur
Bedřich Smetana: Tříhlasá fuga e moll
Bedřich Smetana: Vivace F dur
Bedřich Smetana: Bagately a impromtus, op. 6

Účinkující
Štěpán Ralyk – klavír
Marie Jírová – klavír
Tomáš Tomčala – klavír
Eva Kolková – klavír
Zbyněk Pilbauer – klavír
Klára Faltusová – klavír
Jana Vondráčková – klavír
Alena Březovská – klavír

Smetanovské dny: Eliška Novotná & Lukáš Michel
6. dubna 2024, 17:15 hodin
Dům hudby, Plzeň

Program
Bedřich Smetana: Má Vlast, provedení na klavír čtyřručně

Účinkující
Eliška Novotná – klavír
Lukáš Michel – klavír

Smetanovské dny: Jan Jiraský & Matouš Zukal
6. dubna 2024, 19:30 hodin
Dům hudby, Plzeň

Program
Bedřich Smetana: Sonáta g moll
Bedřich Smetana: Črty, op. 4
Bedřich Smetana: Črty, op. 5
Bedřich Smetana: Poklad melodií pro klavír
Bedřich Smetana: Macbeth a čarodějnice. Skica pro klavír ke scéně Macbeth a čarodějnice dle dramatu Williama Shakespeara

 
Účinkující
Jan Jiraský – klavír
Matouš Zukal – klavír

Zdroj: https://operaplus.cz/sobotni-program-smetanomanie-odkryl-dalsi-poklady-smetanova-klavirniho-dila/

Fotografie: Smetanovské dny