V Praze dnes představili román Mileny Štráfeldové Friedrich řečený Bedřich – Příběh českého skladatele a knihu Pavla Kosatíka Bedřich Smetana – Životopis. Vyšly k 200. výročí skladatelova narození. Obě mimo jiné zachycují Smetanovy spory s politikem a autorem Slovníku naučného Františkem Ladislavem Riegerem. Publikace v Paláci knih Luxor pokřtili hlavní hostující dirigent České filharmonie Jakub Hrůša a herečka Sarah Haváčová.

“Dnes už se můžeme na Smetanu dívat bez předsudků a více vnímat hudbu, a ne ty politické obaly okolo. Osobně si myslím, že by knížek o Smetanovi mohlo být ještě více – jedna pro děti, jedna detektivka, jedno sci-fi, jeden komiks a tak dále. Aby všechny čtenářské zájmy měly naději, že budou uspokojeny,” řekl Pavel Kosatík.
 
Ve své knize Kosatík nesouhlasí s tezí o Smetanovi jako toliko zakladateli české hudby. Vidí v něm představitele hudby evropské. Myslí si, že světová hudba v tuzemsku nezačala vznikat až s Antonínem Dvořákem, ale už se Smetanou. Podle autora je škoda, pokud svět zná ze Smetany jen Prodanou nevěstu, Vltavu a smyčcový kvartet Z mého života.

Kosatík se zabývá historií 19. a 20. století. Napsal životopisy T. G. Masaryka, Jana Masaryka, Ferdinanda Peroutky, Pavla Tigrida, Věry Čáslavské, Emila Zátopka a dalších. Je autorem řady knih esejistických, scenáristou televizních cyklů Samizdat a České století. Získal mnohá ocenění, mimo jiné Cenu Toma Stopparda či Cenu Ferdinanda Peroutky.

Milena Štráfeldová ve své knize Friedrich řečený Bedřich mimo jiné přináší nepříliš známou informaci, že tvůrce české národní hudby své chlapecké deníky i milostné dopisy psal německy a správně mluvit a psát česky se učil až dlouho po třicítce. Dokumentární román líčí Smetanův dramatický osud i jeho dobu a příběhy lidí, kteří jej milovali a podporovali, nebo mu jeho cestu naopak ztěžovali. Autorka se také zamýšlí nad propagandistickým zneužíváním Smetany.

Milena Štráfeldová vystudovala kulturologii a dějiny umění na Univerzitě Karlově. Pracovala v knihovnách, muzeu, na ministerstvu kultury i v několika redakcích. V letech 2001 až 2014 působila v Českém rozhlase. Dlouhodobě se věnuje literární činnosti, dosud největší úspěch zaznamenala její kniha na pomezí románu a biografie To je on! O té, co si říkala Toyen. Jako scenáristka nebo autorka námětu se Štráfeldová podílela na filmech Cesta bez návratu (o Janu Husovi), Poslední útěk Jeronýma Pražského a Jako letní sníh (o Janu Amosi Komenském).

Smetana se narodil 2. března 1824 v Litomyšli a zemřel 12. května 1884 v Praze. Byl významným skladatelem období romantismu. Mezi jeho nejznámější díla patří opera Prodaná nevěsta, která je považována za prototyp české národní opery, cyklus symfonických básní Má vlast a Smyčcový kvartet č. 1 e moll “Z mého života“. V letech 1949 až 1992 nesla Smetanovo jméno budova dnešní Státní opery Praha. Hlavní koncertní prostor pražského Obecního domu má název Smetanova síň. Mezinárodní hudební festival Pražské jaro začíná každoročně ve Smetanův úmrtní den jeho cyklem Má vlast. Ve skladatelově rodném městě se koná festival Smetanova Litomyšl a v Plzni se každoročně koná Mezinárodní smetanovská klavírní soutěž.

 
Smetanovo jméno nese řada pěveckých sborů. Po Smetanovi jsou pojmenovány rozsáhlý kráter Smetana na planetě Merkur a planetka 2047 Smetana. Nyní se v projektu Smetana200 konají mimořádná nastudování jevištních a koncertních děl, muzikologické konference či celorepubliková taneční soutěž.

Zdroj: OperaPlus (https://operaplus.cz/k-200-vyroci-narozeni-bedricha-smetany-vysly-dve-knihy/)

Foto: Foto Euromedia